Od 1. 3. do 15. 3. 2025 se naše škola účastnila programu Erasmus+ v Miláně, kam se dostalo 12 žáků z 3. ročníku. Jako pedagogický dozor s námi jeli Mgr. Blanka Petříková a Mgr. Vít Žižka. Naši cestu jsme započali v Brně, kde nás nabrali dva velice milí řidiči do své dodávky. V této dodávce jsme strávili nekonečných 12 hodin a poté jsme se ocitli na našem krásném a moderním ubytování u centra Milána.
První den jsme hned začali objevovat krásy a zákoutí tohoto velkého města módy a kultury. Měli jsme také neskutečné štěstí, protože tu zrovna končil fashion week, a tudíž jsme mohli vidět nějaké celebrity a ikonické módní kousky. Viděli jsme např. Duomo, galerii Viktora Emanuela, kde jsme se mohli 3x otočit na býkových varlatech pro celoživotní štěstí, hrad a jeho muzeum, různé parky, pelikány na zahradě, čtvrť Navigli a mnoho dalšího. Také jsme ochutnali spoustu dobrého italského jídla, po kterém jsme přibrali nejedno kilo.
Další den jsme již jeli na naše pracoviště, kde jsme dalších 14 dní pracovali. Domov pro seniory se nacházel nedaleko Milána ve městečku Monza a nazýval se San’t Andrea. Museli jsme sem dojíždět cca půl hodinky každý všední den, ale vždy to rychle utíkalo. V domově mluvila většina personálu jen italsky, takže to někdy byl opravdu velký oříšek se domluvit. Ve většině případů jsme používali neverbální komunikaci, ale hlavně Google překladač, který nám byl velikým parťákem po celý náš pobyt. Ale někdy i překladač nestačil. Samozřejmě, že jsme se pár italských slovíček naučili, ale opravdu to nebyl dostatek. Směny jsme měli každý všední den od 10:00 do 14:00, takže jsme měli velmi mnoho času na poznávání nejen Milána, ale i přilehlého okolí, jako např. jezero Como. Nebudu vám lhát, byla to nádhera! Jezero bylo tak velké, že jsme si mysleli, že jsme se ocitli u moře.
Náš den na odděleních začínal úpravou lůžek, dolitím tekutin na pokojích i v jídelně a prostřením stolu na oběd. Poté jsme si většinou odpočinuli u výborné pravé italské kávy. Následoval oběd a poté ukládání klientů k odpolednímu šlofíku. Někdy jsme měli i vyhrazený čas s doktory. Ti nás vzali k pacientům, u kterých jsme změřili vitální funkce a poslouchali rychlé konverzace v italštině, kterým jsme vůbec nerozuměli. Tímto naše směna skončila a my jsme mohli kráčet vstříc dalšímu dobrodružství. Večeře nám vozila jedna italská restaurace až pod nos. Na těch jsme si náramně pochutnali. Po většině večerů jsme hráli společně hry Aktivity nebo Bang, kde jsme pana učitele nespočetněkrát rozstříleli na padrť a u toho se náramně smáli a stmelovali se.
První týden nám krásně svítilo sluníčko, kdy jsme chytli i trochu toho bronzu, ale druhý týden nám pršelo a byla zima, tak jsme druhý týden převážně věnovali čas restům a dohánění školy, což nás popravdě moc nebavilo. Poslední den jsme museli z ubytování odejít již ráno, ale autobus pro nás měl přijet až večer, tak jsme si prodloužili náš pobyt v Miláně po kavárnách a obchodních domech, protože pršelo.
Uteklo to jako voda a páni řidiči už byli opět na svých značkách, tentokrát ale s velkým autobusem. Proto jsme si každý ze svých 2 a více sedaček udělali letiště na spaní a dalších 12 hodin na cestě uteklo jako voda a byli jsme opět v tom studeném Brně. Užili jsme si to náramně, a i když jsme s něčím třeba měli nějaký problém, vždy jsme ho vyřešili a udělali si to pěkné. Získali jsme spoustu nových přátel, zkušeností a hlavně zážitků, na které budeme vzpomínat celý náš život.
Účastnili se: Markéta Havlíčková a Aneta Šebelová (3A), Eliška Kovářová (3B), Michaela Ochotnická, Karolína Ghisi a Kateřina Šindelková (3C), Anna Francová a Tereza Duroňová ze (3D), Tereza Friesová a Lucie Tonnerová (3S), Alessio Azzarone a Karolína Křešťákováz (3LB)
Zapsala: Markéta Havlíčková (3A)
