Dne 5. června 2019 se žáci naší školy Pavel Bistrý, Jiří Synek a Jakub Sedlák zúčastnili finále Celostátní soutěže poskytovanie prvej pomoci na Slovensku v Lučenci pro střední zdravotnické školy. Jako trenér a učitelka první pomoci jsem měla možnost žáky na soutěži doprovázet. Soutěž probíhala v terénu i v prostorách školy ve městě Lučenci, který má 23 000 obyvatel. Před samotnou soutěží, která je velmi prestižní, si soutěžící vylosovali pořadí a také doprovázející učitelé, stanoviště, kde působili jako rozhodčí. Celostátní soutěž na Slovensku je koncipována jako třetí kolo soutěží školních. Žáci zdravotnických škol prochází školním kolem, krajskými koly a z kol krajských vítězové postupují do celonárodní soutěže. Každým rokem soutěž připravuje ta škola, jejichž žáci vyhráli soutěž celonárodní. V celonárodní soutěži bylo osm stanovišť. Bohužel jsem si vylosovala situaci autonehoda a srážka motoristy a tak jsem náš tým mohla vidět pouze v této situaci. Objektivita celé soutěže je prioritou a tak, když Váš soutěžní tým dorazí na stanoviště, kde působíte, musíte odstoupit ani nesmíte fotit a hodnotit. Musím se přiznat, že bych toho ani nebyla schopna, svým svěřencům jsem nejen fandila, ale také jsem byla dojatá, jak situaci vzorně zvládali, dokázali se velmi rychle v nepřehledné situaci zorientovat, komunikovali s postiženými laskavě a chytře, dávali pozor na detaily. Přestože pár chyb udělali, byla jsem na ně pyšná, ze soutěžních družstev, která jsem mohla vidět, byli nejlepší. Hoši, ale byli rozladěni, ve zkoušce zručnosti prý neobstáli – měli vyrábět z hydrofilního mulu tampony na čas a byli v koncích. Na Slovensku se velmi šetří materiálem a tak žáci a sestry na odděleních stále vytváří mulové tampony různých velikostí, což pro nás v České republice je už něco nepředstavitelného. Také prý testy zdatnosti nedopadnou nejlíp… Do lepší nálady mne dostal až hlavní garant soutěže, záchranář a autor mnohých knih o první pomoci MUDr. Nagy, který mi řekl, že, když kluci doresuscitovali (model byl napojen na PC, a resuscitovalo se 10 minut) porotci – záchranáři vstali a chlapcům zatleskali. Přesto, že jsme do poslední minuty před vyhlášením nic nevěděli a Pavel, Jirka i Jakub měli smíšení pocity, tak jsme byli všichni plní pěkných dojmů a zážitků. Vyhlášení výsledků soutěže probíhalo ve škole a pan ředitel školy, prezident asociace středních škol na Slovensku Mgr. Miroslav Sekula nezačal vyhlašovat s úsměvem. Měli jsme pocit, že snad dokonce naštvaně. Byla to však jen hra. Vy už asi tušíte proč. Naše družstvo obsadilo fantastické první místo. Krásný broušený pohár, diplomy a medaile pro nás pak rozdával s velkým obdivem a laskavostí. Dokonce uznal, že žáci ze Slovenska, se mohou od našich chlapců mnohé učit. Dovolte mi na závěr poděkovat nejen naší paní ředitelce PhDr. Zuzaně Číkové, která nás na Slovensko vyslala a v našich aktivitách podporuje, ale také všech, kteří se mnou Pavla, Jirku a Kubu vzděláváte a vychováváte. Dosažený výsledek patří také Vám.