V roce 2021 jsme se přihlásili do soutěže pořádané Evropskou unií s názvem DiscoverEU. Účelem této soutěže je dát šanci mladým Evropanům prozkoumat zákoutí EU a zjednodušit jim šanci vycestovat. Přihlášení do soutěže je bezplatné, soutěž je vypisovaná každý rok a jedinou podmínkou je, že v roce podání přihlášky vám musí být 18 let. Po přihlášení budete podrobeni složitým otázkám typu: „Jak moc se cítíte být Evropanem?“, „Co pro Vás EU znamená?” a další. Po odeslání už jen doufáte, že vás vyberou (šance je zhruba 1:5) a přihlásit se lze i ve skupinách, což je rozhodně příjemnější než cestovat na vlastní pěst. Výhrou tedy pak je sedmidenní vlaková jízdenka po EU zdarma. Naším plánem bylo využít této šance naplno, a tak než se jen podívat za babičkou do Adamova, bylo rozhodně smysluplnější vyjet někam dál. Rozhodli jsme se tedy vydat se po hlavních městech západní Evropy (ta je totiž nejlépe propojená sítí železnic) a udělat si takovou představu o každém z měst. Vaše jediné výdaje tedy budou muset zahrnout stravu, ubytování (když nevyužijete nočních spojů) a povinné místenky do některých vlaků. Naše cesta tedy byla v duchu knihy „Spořílkova dobrodružství“, a tak jsme se se vším všudy vlezli do krásných 5000 Kč, včetně rozjetého večera v kodaňské hospodě, kdy vás jedno pivo stojí 250 Kč anebo italské pizzy spolu s pořádným dezertem. Za našich sedm dní jsme stihli strávit alespoň deset hodin mimo vlak celkem v devíti zemích, najet 5512 km, nastoupit do 27 vlaků a prosedět na zadku skoro tři celé dny čistého času, což není zrovna kvalitní prevence proti vzniku dekubitů. Náš typ cestování určitě není pro každého. Za celý týden jsme měli jenom jednu noc v hotelu, jednu noc v nočním vlaku a jednu noc ve vlaku sice jedoucím přes noc, ale v žádném případě nočním. I přes zprvu neplánované procházky po centrech měst jsme nachodili přes 137 km. Na oplátku jsme ale viděli obrovskou řadu měst, ochutnali cizokrajná jídla, koupali se v moři a vytvořili si hlavně vizi toho, kam se v budoucnu určitě rádi vrátíme a jakým místům dáme raději navždy sbohem. Co se týče jednotlivých měst, tak nechceme zbytečně popisovat kouzla jednotlivých památek, jelikož fotky, které bychom pod článek přidali, byste stejně našli na Googlu v lepší kvalitě, a navíc je ta historie pro každého jinak zajímavá. Pokusíme se ale sdělit náš pohled na věci, které nás překvapily a co byste od jednotlivých destinací možná nečekali.
Popis jednotlivých míst
Úvodem jen chceme říct, že pokud nemáte v plánu navštívit každou památku, kterou potkáte nebo jít na několikahodinové prohlídky (které ale jistě stojí za to), tak vám na obchůzku celého historického centra a všech důležitých památek stačí všude maximálně jedno odpoledne. Vlaky jedoucí mimo ČR s délkou trasy jedenáct hodin mají maximálně tři minuty zpoždění, což je v porovnání s ČR, kde jsou ČD schopny nabrat dvě hodiny na 30 km, velice vítaná změna.
Kodaň
Přes den je to nádherně čisté město, kde najít vajgl na zemi je zázrak. Dokáže ale zaskočit svým nočním přesným opakem, kdy se na zemi v ulicích objevují nedopité nápoje, odpadky či vysypané koše. Je zde také obrovský provoz a velkou zálibu zde najdou cyklisté. Ceny zde nejsou nijak drastické, a kromě hospod se v supermarketech dá i výhodně nakoupit. Vlaky, které jezdí kolem třetí hodiny ranní, jsou tzv. „party vlaky”, kde jedete s dosti početnou skupinou, která si ráda po cestě zazpívá a napije se.
Amsterdam
Po prvních pár krocích z vlakového nádraží vás praští do nosu vůně/zápach léčivých rostlin. Po chvíli si na něj ovšem zvyknete a všechno vám pak přijde poněkud úsměvné. Pokud jste ovšem milovníci bicyklů, tak se vám zde bude líbit ještě více. Pravděpodobnost, že vás v tomto městě srazí nějaký cyklista je mnohem vyšší než srážka s autem. Díky velkému počtu mladých lidi to tady v noci dost žije, proto je dobré to zde vidět v noci i přes den.
Brusel
Po odmyšlení si poněkud vyšších budov, je to takové větší Brno. Toto místo nás popravdě ani nenadchlo, zvláště když nejnavštěvovanější památky jsou čůrající sochy malých dětí a psa. Město na nás nepůsobilo nijak zvlášť bezpečně. Noc zde venku nedoporučujeme.
Lucemburk
Nádherné místo, až nečekaně provázané s českou historií. Pokud jste zastánci menších měst a klidnější atmosféry s krásnými vyhlídkami, určitě můžeme doporučit. Během noci zde potkáte jen opravdové minimum lidí, proto pokud potřebujete někde přečkat noc a nechcete platit ubytování, tak Lucemburk je tím správným místem.
Paříž
Co nejrychleji opusťte hlavní nádraží, předem si najděte cestu a hlídejte si batoh. Jakmile se ale dostanete do centra, je vše už poněkud příjemnější. Na prohlídku doporučujeme určitě vyčlenit si více času, jelikož spousta památek má pro studenty do 26 let vstup zdarma (Louvre, Panteón a další). Památky není potřeba ani představovat, ovšem cestu do metra sami určitě nezvládnete, koupit si lístek je totiž trochu „porod” a bez pomoci místních to těžko zvládnete. Na závěr chceme jen zmínit mýtus o hrdosti Francouzů a angličtině. Místní jsou často velice milí a nenarazili jsme na situaci, kdy by to s angličtinou nešlo.
Nice
Nádherné město na jihu Francie, které pokud zastihnete mimo turistickou sezónu, je velice půvabné. Teplota je zde vyšší a dá se zde i koupat. Procházka po pláži s pohledem do vln je pak nikdy nekončící romantikou. Pozor bychom si dali akorát na nekonečné pohledy na moře, kde snadno strávíte více než pár hodin.
Celkově o Francii je dobré říci, že jsou to mistři na nerespektování semaforů. Pokud tedy stojíte na přechodu s davem lidí a čekáte, až vám blikne zelená, s největší pravděpodobností na ni budete přecházet jen se zbylými turisty.
Milán
Město předcházejí pověsti o své zákeřnosti a vysoké kriminalitě. V případě historického centra města se s většími riziky nesetkáte a není důvod se obávat. Zajímavý je zde i nekončící noční klid ani po třetí hodině ranní. V okrajových částech města je ale ovšem dobré si dávat větší pozor. Výskyt místních gangů je zde vyšší a není zas tak těžké přijít k úhoně. Toto město není ani tak bohaté na památky a nijak nás tedy neoslovilo.
Vídeň, Brno, Hamburk a další řada měst
Tyto města nepopisujeme z důvodu, že v nich buď žijete, jsou blízko anebo jsme v nich nestrávili dostatečnou dobu, bylo jich ale celkem přes dvacet.
Závěrem chceme napsat, že jsme si cestu velice užili a určitě můžeme soutěž jedině doporučit. Vyjet se dá opravdu kamkoliv a dost vám to rozšíří obzory. Hlavní je se prostě nebát.
PS: Na panáčka jsme přemluvili lidi od Francouzů po Belgičany, takže se své úrovně znalosti jazyka nemusíte nijak bát, máte přeci jen ruce a nohy.
Zapsali: Ondřej Zábrš a Jan Sobotka (4.L)
Brusel
Amsterdam
Kodaň
Lucemburk
Milán
Nice
Paříž