Dne 26. 9. 2023 využilo 48 žáků a žákyň naší školy možnosti zúčastnit se exkurze do Osvětimi.
Organizace Vzdělávací institut pro Moravu (VIM) v Brně zařídil tuto exkurzi na žádost učitele Mgr. Lubomíra Hrabala. Její termín byl stanoven na 26. 9. 2023, čas odjezdu na 5.00 z Brna, přibližný návrat v 18.00.
Zúčastnilo se 48 žáků a žákyň z pěti tříd, konkrétně z 1.D, 2.S, 2.B, 2.A, 2.LB, 3.LA, 3.LB, dále 2 pedagogové (Mgr. Lubomír Hrabal a Mgr. Ondřej Otava). Itinerář cesty byl velice jednoduchý: cestou z Brna jedna zastávka na benzínové pumpě u Ostravy, poté jsme pokračovali přes polské hranice do Osvětimi. Tam jsme dorazili asi v 9.20. Poté následovala prohlídka (s průvodcem v češtině) bývalého koncentračního tábora na dvou místech – a to Osvětim I a Osvětim II Březinka. Obě místa jsou vzdálena asi 3 km od sebe, proto jsme se přesunuli spolu se stejným průvodcem autobusem. Prohlídka skončila krátce po patnácté hodině. Bezprostředně poté následoval odjezd do Brna, opět s jednou přestávkou na občerstvení. Dorazili na místo odjezdu a zároveň příjezdu těsně před 19. hodinou.
Cesta tam i zpět, stejně jako prohlídka Osvětimi proběhla bez problémů a komplikací. Soudě podle reakcí žáků všichni byli spokojeni, někteří si o tématu povídali i v autobuse, a proto usuzuji, že se jim tento den a související události vryly do paměti.
Zapsal: Mgr. Lubomír Hrabal
Dne 26. 9. 2023 několik žáků z naší školy mělo možnost vyjet do polského města Osvětim, aby navštívili tamní bývalý koncentrační tábor a přiučili se zase něco více o historii II. světové války.
Po velmi brzkém úterním ranním budíčku a následné, skoro čtyřhodinové cestě jsme dojeli do naší cílové destinace. Ráno bylo velmi pošmourné počasí a celý výlet tím nabral ještě mnohem tíživější atmosféru.
Po rozdání vstupenek a rozdělení do skupinek jsme najednou stáli před kovovou bránou se slavným nápisem ARBEIT MACHT FREI.
Ve skupinách jsme chodili po barácích, kde byly různé pozůstalosti, fotky a podobně. Pan průvodce nám přesně popisoval, co a kde se odehrávalo a nám všem běhal celou prohlídku mráz po zádech. Toto všechno bylo skutečné. Toto se dělo. Mě osobně například velmi zasáhly a znepokojily tuny ustřižených copů bývalých vězeňkyň, které byly vystaveny ve vitríně. Také jsme viděli například prázdné plechovky od Cyklonu B, místnost, kde vězni spali a stěnu, u které je vojáci nemilosrdně popravovali.
Po prohlídce Osvětimi jsme krátce přejeli do Březinky. Koleje, po kterých přijelo nespočet vlaků s většinou lidí odsouzených na smrt na tom hrozném místě jdou vidět hned po příjezdu k areálu. V Březince toho je spousta zbouraného, vybombardovaného či spáleného. I tak jsme si ale prošli jeden z baráků, ve kterém mohlo pobývat až 800 lidí. Dřevěné, ztrouchnivělé palandy, všude tma a ve vzduchu spousta tragických příběhů. K hlavnímu památníku jsme bohužel nedošli, podle našich průvodců to je moc daleko. No, nehádali jsme se, ale je to trochu škoda.
Druhou hodinovou prohlídku jsme tedy měli za sebou a vydali jsme se k autobusu. U parkoviště si na zlepšení nálady spousta z nás koupila zmrzlinu a poté jsme vyjeli směr Brno. Cesta byla zase skoro 4 hodiny, bez větších obtíží. Na konci dne jsme za sebou tedy všichni měli velmi poučný, ale taky neskutečně na psychiku těžký výlet.
Já osobně jsem velmi ráda, že jsem měla možnost Osvětim navštívit, ale jednou mi to vážně stačilo.
Zapsala: Emma Němčanská (3D)