Jedličkův ústav v Praze na Vyšehradě byl otevřen 1. dubna 1913. Byl postaven a přes čtyřicet let provozován Spolkem pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze. Předsedou spolku byl tehdy prof. MUDr. Rudolf Jedlička. Komplex dalších budov se nachází nedaleko na Pankráci, u ulic U Jedličkova ústavu a Na Topolce. 1. 4. 2019 uplynulo 106 let od založení Jedličkova ústavu a škol. Jedličkův ústav měl zpočátku pouze 10 dětí. Přijímány byly děti postižené pouze tělesně, protože cílem ústavu bylo naučit je soběstačnosti, a dát jim tak možnost získat v budoucnu práci. Děti se v dospělosti nejčastěji uplatnily jako úředníci, ševci a vazači koberců. A jak vypadá Jedličkův ústav dnes? Je to pravé místo pro vzdělání a rozvoj mládeže s tělesným postižením. Toto zařízení se dělí na novou a starou budovu. Poskytuje mateřskou školu, základní školu, střední školu a řadu sociálních služeb. Co je cílem tohoto zařízení? Především integrace, rozvoj a rehabilitace a taky správný nášlap do běžného života, který zahrnuje i kontakt s majoritní většinou. Jaké tu najdete obory? Sociální činnost, obchodní školu a praktickou školu. Dále pak se žáci mohou uplatni v knihařských pracích, keramice a šití. Najdeme zde gymnázium, které ale nebylo už dlouho otevřeno kvůli nedostatku žáků. A co si představíte pod slovem ústav? Strach, křik, negativní energii či neetické zacházení? Budu Vás muset vyvést z omylu. Z Jedličkova ústavu vyzařuje již na první pohled pozitivní energie, dále si můžete povšimnout usměvavých klientů, studenů a pedagogů. Vtipy Vás budou provázet na každém rohu a černému humoru ze strany uživatelů se nevyhnete.
Zapsala: Karolína Ječmenová a Katka Kočišová (3S)